28. září, 2020
Kateřina Aira
- ”Přeji si být podzimním listím, které pohlédlo k obloze a žilo. A když přišel čas odejít, bylo plné vděčnosti, že život je dar." - Dodinsky
- Věřím, že péče o sebe pramení z lásky.
- A potřeba chránit se pochází ze strachu.
- Ale je v pořádku mít strach,
- protože jsme jen lidské bytosti, toužící se dotknout Božské moudrosti.
- Protože pravda je pouhá iluze ega.
- My se však můžeme propojit na úrovni lásky
- a respektu.
- Ať už nosíme roušku nebo ji odmítáme.
- Ať volíme Trumpa nebo Bidena,
- nebo třeba vůbec volit nechceme.
- Věřím v lidskost
- a loajalitu.
- Věřím ve svou sílu.
- Kdysi jsem se cítila jako rozbitá nádoba. Křehká.
- Poslepovaná.
- S pocitem, že už další ránu nevydržím.
- S pocitem, že se všechny posbírané
- k sobě slepené kousíčky, rozpadnou a rozdrolí se v prach.
- A já zmizím v tom prachu.
- Nebo se jako podzimní list snesu k tlející zemi a uvadnu v ní navždy.
- Neptám se tedy čemu věříš.
- Pohlédni do srdce a pošeptej mi:
- "jak silný se cítíš, pokojný bojovníku?"
